Souvislosti mezi klasickými psychedeliky a poruchami způsobenými užíváním opioidů
Abstrakt
Porucha způsobená užíváním opioidů (OUD) je v USA významným zdrojem nemocnosti a úmrtnosti a je naléhavě nutné najít další způsoby léčby této poruchy. Klasická psychedelika (psilocybin, peyotl, meskalin, LSD) jsou spojována se zmírněním různých poruch způsobených užíváním návykových látek a mohou být příslibem jako potenciální léčba OUD. Cílem této studie bylo posoudit, zda výše zmíněné klasické psychedelické látky přinášejí nižší pravděpodobnost výskytu OUD. Dále bylo cílem této studie replikovat a rozšířit zjištění Pisana et al. (2017), kteří zjistili, že užívání klasických psychedelik je spojeno se sníženými šancemi na OUD v celostátním reprezentativním vzorku. Použili jsme nejnovější údaje z Národního průzkumu užívání drog a zdraví (2015-2019) (N = 214 505) a vícerozměrnou logistickou regresi, abychom otestovali, zda celoživotní užívání klasických psychedelik (ano/ne) souvisí se sníženými šancemi na OUD. Celoživotní užívání psilocybinu bylo spojeno se sníženými šancemi na OUD (aOR: 0,70; 95% CI [0,60, 0,83]). Žádné jiné látky, včetně jiných klasických psychedelik, nebyly spojeny se sníženou pravděpodobností OUD. Analýzy citlivosti navíc odhalily, že užívání psilocybinu bylo spojeno se snížením šancí na splnění sedmi z 11 kritérií DSM-IV pro OUD (aOR v rozmezí: 0,66-0,83). K určení, zda jsou tyto asociace kauzální, jsou zapotřebí budoucí klinické studie a longitudinální studie.
Úvod
Poruchy způsobené užíváním opioidů (OUD) představují závažnou krizi veřejného zdraví, neboť jen v roce 2017 došlo ve Spojených státech k téměř 70 000 úmrtí spojených s opioidy, což představuje 292% nárůst od roku 20011,2. Opioidy, včetně heroinu, fentanylu a opioidních sloučenin na předpis, jsou zodpovědné za přibližně 70 % všech úmrtí na předávkování ve Spojených státech3. V průběhu pandemie COVID-19 navíc úmrtnost v souvislosti s předávkováním opioidy dosáhla nových alarmujících hodnot4 , přičemž největší nárůst byl zaznamenán u příslušníků rasových a etnických menšin a také v socioekonomicky znevýhodněných oblastech5. Existují dva zlaté standardy farmakologické léčby závislosti na opioidech - metadon a buprenorfin, což jsou syntetické deriváty opiátů. Tyto běžné intervence jsou bohužel spojeny s vysokým rizikem vzniku závislosti, a proto často vyměňují jednu závislost za druhou. Je jednoznačně potřeba identifikovat účinnější intervence pro OUD a také prozkoumat ochranné faktory, které mohou zvýšit pravděpodobnost abstinence od těchto návykových látek6,7,8.
Klasická psychedelika (z řečtiny znamenající "projevující mysl") představují potenciální léčbu OUD; studium těchto látek navíc může potenciálně pomoci identifikovat i ochranné faktory OUD. Klasická psychedelika jsou skupinou psychoaktivních látek, které se vyskytují v přírodě nebo jsou syntetizovány z přírodních prekurzorů. Tyto sloučeniny u uživatelů často vyvolávají zážitky mystického typu nebo rozpuštění ega9. Mezi hlavní sloučeniny zahrnuté do této skupiny látek patří: diethylamid kyseliny lysergové (LSD), psilocybin, ayahuasca, dimethyltryptamin (DMT), peyotl a meskalin. Po několik desetiletí trvající přestávce došlo v posledních letech k slibnému oživení výzkumu využití psychedelik při léčbě závislostí. Objevilo se velké množství předběžných prací, které podporují psychedelickou asistovanou léčbu závislosti na návykových látkách a jejich zneužívání, přičemž studie podporují účinnost psilocybinu jako léčby odvykání kouření a LSD jako léčby alkoholismu10,11,12 . Kromě toho ve vzorku pacientů, kteří si sami podávali psychedelika (např. LSD a psilocybin) v naturalistickém kontextu a uváděli účinky psychedelik před a po jejich podání, splňovalo 96 % z nich kritéria pro poruchu způsobenou užíváním návykových látek (SUD) před užitím psychedelik, zatímco po užití psychedelik splňovalo kritéria pro SUD pouze 27 %13. Tato zjištění nabízejí předběžnou podporu pro klasická psychedelika jako léčbu závislosti.
Stejně jako je omezená literatura o vztahu mezi psychedeliky a závislostí, je ještě menší počet výzkumů zkoumajících souvislosti mezi užíváním klasických psychedelik a OUD. Několik studií však naznačilo, že tuto souvislost stojí za to prozkoumat. V online studii Garcia-Romeu et al. zjistili snížení touhy po opioidech a konopí po naturalistických zkušenostech s klasickými psychedeliky13. Nedávno Argento a kolegové14 analyzovali longitudinální kohortu 3813 osob užívajících drogy a zjistili, že naturalistické užívání psychedelik předpovídá nižší pravděpodobnost každodenního užívání opioidů. Pisano a kol. navíc provedli přelomovou studii v tomto směru zkoumání, v níž zkoumali souvislost mezi užíváním klasických psychedelik a výskytem OUD v rámci velkého populačního vzorku uživatelů nelegálních drog. Na základě údajů z Národního průzkumu užívání drog a zdraví (NSDUH) (2008-2013) Pisano et al. prokázali, že užívání klasických psychedelik přináší o 27 % nižší riziko závislosti na opioidech v minulém roce a o 40 % nižší riziko zneužívání opioidů v minulém roce15.
Vzhledem k celkově nedostatečnému výzkumu souvislosti mezi užíváním psychedelik a závislostí na opioidech v naturalistickém kontextu je zásadní prozkoumat, zda se tato zjištění opakují. Je také nutné pochopit jedinečné asociace, které jednotlivá klasická psychedelika sdílejí s OUD. Práce Jonese a Nocka16,17,18,19 zjistily, že různé psychedelické sloučeniny mají rozdílné vzorce asociací s duševními následky. Zkoumání souvislostí mezi celoživotním užíváním několika běžně užívaných psychedelických sloučenin a OUD tak může pomoci identifikovat konkrétní sloučeniny, které jsou pro léčbu OUD nejvhodnější.
Tento článek využívá nejnovější údaje NSDUH k replikaci a rozšíření zjištění Pisana et al. o souvislostech mezi naturalistickým užíváním psychedelik a OUD a také ke zkoumání souvislostí mezi užíváním konkrétních klasických psychedelických látek (psilocybin, peyotl, meskalin a LSD) a OUD. Pokud je nám známo, tato studie představuje od dob Pisana et al. první pokus o zkoumání této asociace v kontextu velkého, celostátně reprezentativního vzorku.
Metoda
Údaje pocházejí z Národního průzkumu užívání drog a zdraví (NSDUH) (2015-2019), každoročního průzkumu, který zkoumá užívání návykových látek a zdravotní výsledky v rámci celostátně reprezentativního vzorku populace Spojených států. Osoby bez domova, příslušníci armády v aktivní službě a v současnosti uvěznění občané nejsou v rámci průzkumu NSDUH dotazováni. Do našich analýz jsme zahrnuli všechny dospělé osoby ve věku ≥ 18 let z NSDUH (celkový nevážený N = 214 505). Tato studie byla vyňata z posuzování IRB, protože údaje NSDUH jsou veřejně dostupné a všechny metody v této studii byly provedeny v souladu s příslušnými pokyny a předpisy.
Analýzy
Použili jsme podobný analytický přístup jako Pisano et al. Pomocí balíčku "Survey" v R jsme provedli multivariabilní logistické regresní modely, které zahrnovaly komplexní design průzkumu a vážení zahrnuté v NSDUH20. Náš hlavní model testoval souvislost mezi klasickými psychedeliky a diagnózou OUD (závislost nebo zneužívání) v uplynulém roce. U všech klasických psychedelik spojených se sníženou pravděpodobností OUD jsme provedli analýzy citlivosti, abychom posoudili souvislosti mezi těmito látkami a každým z 11 kritérií DSM-IV pro závislost na opioidech a zneužívání21. Tento analytický přístup využívá prakticky všechny proměnné související s OUD v NSDUH a umožňuje podrobný vhled do asociací mezi klasickými psychedeliky a OUD.
Nezávislé proměnné a kovariáty
Našimi hlavními nezávislými proměnnými bylo celoživotní užívání (ano/ne) čtyř nejčastěji užívaných klasických psychedelik v NSDUH: psilocybinu, peyotlu, meskalinu a LSD. Do našich analýz jsme jako apriorní kovariáty zahrnuli také následující demografické faktory a látky: pohlaví, věk, rasu/etnicitu, dosažené vzdělání, vlastní hlášené zapojení do rizikového chování, roční příjem domácnosti, rodinný stav a celoživotní užívání různých látek (MDMA/ecstasy, PCP, inhalanty, kokain, trankvilizéry, stimulancia, sedativa a marihuana).
Závislé proměnné
Hlavní závislou proměnnou byla diagnóza OUD za poslední rok. Osoby splňovaly kritéria pro OUD, pokud v uplynulém roce zneužívaly heroin nebo léky proti bolesti na předpis nebo na nich byly závislé. Kromě toho každé z 11 diagnostických kritérií DSM-IV pro závislost na opioidech nebo zneužívání sloužilo jako závislá proměnná v našich citlivostních analýzách. Tato kritéria byla následující:
1.
Strávení velkého množství času po dobu jednoho měsíce získáváním, užíváním nebo překonáváním účinků opioidů.
2.
Neschopnost udržet nebo nastavit omezení užívání opioidů nebo užívání opioidů častěji, než bylo zamýšleno.
3.
Potřeboval užívat opioidy více než dříve, aby dosáhl požadovaných účinků, nebo si všiml, že užívání stejného množství má menší účinek než dříve.
4.
Nedokázal/nedokázala omezit nebo ukončit užívání opioidů pokaždé, když se o to pokusil/pokusila nebo chtěl/chtěla.
5.
Pokračoval/a v užívání opioidů, přestože mu/jí způsobovaly problémy s emocemi, nervy, duševním nebo fyzickým zdravím.
6.
Omezil/a nebo se vzdal/a účasti na důležitých aktivitách kvůli užívání opioidů.
7.
Uváděli, že pociťovali tři nebo více abstinenčních příznaků opioidů najednou, které trvaly déle než jeden den po omezení nebo ukončení užívání opioidů (tj. feeling blue, nevolnost/zvracení, horečka atd.).
8.
Závažné problémy doma, v práci nebo ve škole způsobené užíváním opioidů.
9.
Pravidelné užívání opioidů a následné provedení něčeho, co mohlo uživatele fyzicky ohrozit.
10.
Užívání opioidů způsobilo, že někdo udělal věci, které ho/ji opakovaně dostaly do problémů se zákonem.
11.
Problémy s rodinou nebo přáteli způsobené užíváním opioidů a pokračování v užívání opioidů, i když si uživatel myslel, že tyto problémy způsobily opioidy.
Pro naše analýzy citlivosti sloužily všechny výše uvedené demografické údaje a proměnné týkající se celoživotního užívání jako kovariáty.
Výsledky
Demografické údaje
Rozdíly v demografických charakteristikách osob s OUD a bez OUD v minulém roce jsou uvedeny v tabulce 1. Účastníci s OUD v minulém roce jsou častěji svobodní, méně formálně vzdělaní, mladší, muži, běloši, s nižším příjmem a častěji uvádějí zapojení do rizikového chování.
Tabulka 1 Demografické údaje osob s poruchou užívání opioidů (OUD) a bez ní.
Souvislosti mezi psilocybinem a OUD
Výsledky našeho hlavního modelu testujícího souvislosti mezi celoživotním užíváním klasických psychedelik (psilocybin, peyotl, meskalin, LSD) a OUD v minulém roce jsou uvedeny v tabulce 2. Psilocybin byl jedinou látkou spojenou se sníženou pravděpodobností OUD (aOR: 0,70; 95% CI [0,60, 0,83]). Všechny ostatní zkoumané látky, včetně ostatních klasických psychedelik (peyotlu, meskalinu a LSD), neměly žádnou souvislost s OUD nebo byly spojeny se zvýšenou pravděpodobností OUD.
Výsledky našich analýz citlivosti testujících souvislosti mezi celoživotním užíváním psilocybinu a přítomností každého z 11 kritérií DSM-IV pro závislost na opioidech a jejich zneužívání v uplynulém roce jsou uvedeny v tabulce 3. Užívání psilocybinu bylo spojeno se sníženou pravděpodobností výskytu sedmi z 11 kritérií pro závislost na opioidech a jejich zneužívání (aOR v rozmezí: 0,66-0,83). Kromě toho bylo užívání psilocybinu okrajově spojeno také se sníženými šancemi dvou dalších kritérií DSM-IV pro závislost na opioidech a jejich zneužívání (rozsah aOR: 0,75-0,80; p < 0,10).
Post-hoc analýzy uživatelů psilocybinu, kteří zneužívali nebo nezneužívali opioidy
Kromě našich analýz citlivosti jsme také provedli post-hoc chí-kvadrát analýzy, abychom posoudili, zda existují významné demografické rozdíly mezi uživateli psilocybinu, kteří někdy zneužili opioidy (tj. vyzkoušeli heroin a/nebo použili léky proti bolesti na předpis, aby se zfetovali), a těmi, kteří je nezneužili. Rozdíly mezi těmito dvěma skupinami by naznačovaly, že demografické proměnné třetí proměnné částečně zprostředkovávají asociace mezi psilocybinem a nižší pravděpodobností OUD, protože toto zjištění by naznačovalo, že existuje jedinečná populace uživatelů psilocybinu, která nikdy nezneužívala opioidy a následně je málo nebo vůbec neohrožuje OUD. Tato zjištění jsou uvedena v tabulce 4. Naše post-hoc analýzy odhalily, že uživatelé psilocybinu, kteří užívali versus neužívali opioidy, se od sebe lišili ve všech hodnocených demografických znacích: rodinný stav, úroveň vzdělání, věk, pohlaví, rasa/etnicita a roční příjem domácnosti.
Diskuse
Psilocybin byl jedinou klasickou psychedelickou látkou spojenou se sníženou pravděpodobností výskytu OUD v minulém roce ve velkém, celostátně reprezentativním vzorku americké populace. Tato zjištění jsou v souladu s dalšími průzkumy v populaci, které naznačují, že klasická psychedelika mají v naturalistickém kontextu rozdílný vztah k výsledkům v oblasti duševního zdraví16,17,18,19. Kromě toho je velikost souvislosti mezi užíváním psilocybinu a OUD (30% snížení šancí) srovnatelná s tou, kterou původně uvedli Pisano et al. na základě údajů NSDUH z let 2008 až 2013 - což nám umožňuje uvést, že zjištění Pisana et al. se opakují v jiném (novějším) celostátně reprezentativním vzorku. Souvislost mezi celoživotním užíváním psilocybinu a OUD nebyla dána několika konkrétními kritérii OUD; spíše bylo celoživotní užívání psilocybinu významně spojeno se sníženou pravděpodobností výskytu sedmi z 11 kritérií DSM-IV pro závislost na opioidech a jejich zneužívání.
Tyto výsledky jsou průřezové a korelační, a proto je nelze použít k vyvození kauzálních závěrů. Tato studie však nabízí důležitý příspěvek k výzkumné literatuře tím, že prokazuje replikaci původního zjištění Pisana et al. o tom, že celoživotní užívání psychedelik přináší sníženou pravděpodobnost závislosti na opioidech a jejich zneužívání. Vzhledem k tomu, že klinicky orientovaní výzkumníci provádějí studie zaměřené na prokázání terapeutické účinnosti léčby závislosti na opioidech pomocí psilocybinu, poskytuje naše studie základ pro tento směr zkoumání s předběžnými důkazy z naturalistického kontextu. Naše zjištění navíc naznačují, že by stálo za to prozkoumat ochranné účinky psilocybinu u všech souvisejících diagnostických kritérií OUD, včetně nadměrného užívání a tolerance, emočního stresu souvisejícího s opioidy a sociálních a pracovních problémů souvisejících s opioidy.
Omezení
Tyto výsledky je třeba interpretovat v kontextu několika důležitých omezení. Především vzhledem k tomu, že naše výsledky vycházejí z průřezových údajů, nelze z nich vyvozovat kauzální závěry. K lepšímu pochopení povahy souvislosti mezi užíváním psilocybinu a sníženou pravděpodobností OUD jsou zapotřebí příležitostná šetření (např. klinické studie). Kromě toho jsou všechny otázky, které jsme čerpali z NSDUH, založeny na sebehodnocení. V důsledku toho může být u otázek týkajících se užívání psychedelik i OUD nedostatečné hlášení matoucím faktorem našich analýz a závěrů.
Dále, ačkoli jsme kontrolovali mnoho demografických kovariát, existuje mnoho faktorů, které jsme pravděpodobně nemohli kontrolovat kvůli omezením souboru dat NSDUH. Například NSDUH nevyhodnocuje informace o statusu bezdomovce ani neshromažďuje informace o osobách, které jsou v současné době ve vězení nebo slouží jako aktivní vojáci. Nezohlednění těchto demografických faktorů může vést k nadhodnocení síly souvislosti mezi užíváním psilocybinu a nižší pravděpodobností OUD. Budoucí výzkum by se měl pokusit tyto faktory kontrolovat, aby se maximalizovala integrita všech pozorovaných vztahů mezi užíváním psilocybinu a OUD.
A konečně, položky hodnotící užívání psychedelik se ptaly na "celoživotní" užívání, ale ne na opakované užívání nebo frekvenci, což znemožňuje zkoumání těchto rysů užívání psychedelik. Nicméně vzhledem k tomu, že se ukázalo, že psilocybin vyvolává trvalé snížení závislosti na návykových látkách již po dvou až třech podáních, zůstávají kauzální interpretace našich zjištění pravděpodobné i ve světle tohoto omezení22.
Potenciální zprostředkovatelé
Za výsledky této studie může stát řada potenciálních mediátorů. Za prvé, jak uvádí Pisano et al., účinky psilocybinu na serotoninový systém by mohly zprostředkovat jeho ochrannou souvislost s OUD. Klasické psychedelické sloučeniny, včetně psilocybinu, působí především jako agonisté serotoninu (5-HT2A), což znamená, že se vážou na receptorové místo, na které se typicky zaměřuje serotonin23. Abnormální serotoninová neurotransmise je spojena s mnoha aspekty závislosti, jako je touha po drogách a zvýšené reakce na drogové podněty24,25,26 . Kromě toho existují sugestivní důkazy, že agonisté serotoninu mohou podporovat léčbu závislosti na opioidech, protože mohou nepřímo inhibovat uvolňování dopaminu27 , klíčového neurotransmiteru, který se podílí na maladaptivních změnách systému odměny spojených se závislostí na opioidech28. V současné době zůstávají farmakologická vysvětlení našich zjištění čistě spekulativní. Budoucí výzkum farmakologie psilocybinu může potenciálně vrhnout další světlo na souvislost mezi touto sloučeninou a sníženou pravděpodobností OUD.
Za druhé, zážitky mystického typu vyvolané psilocybinem představují další klíčový mechanismus, který by mohl vysvětlit onu ochrannou asociaci mezi psilocybinem a OUD. V rámci klinického zkoumání psychedelik pro léčbu závislostí existují sugestivní důkazy o tomto zprostředkujícím účinku. V otevřené studii psilocybinu pro léčbu závislosti na nikotinu provedené Johnsonem a kol. bylo zlepšení korelováno s mírami mystického prožitku a duchovního významu psilocybinových sezení29. V širším měřítku byly duchovní prožitky a víra spojeny s pozitivními výsledky zotavování ze závislosti na návykových látkách30,31,32. Další zkoumání úlohy zážitků mystického typu při podpoře zotavení ze závislosti může pomoci objasnit povahu pozorované souvislosti mezi užíváním psilocybinu a snížením pravděpodobnosti OUD.
A konečně, za ochrannými asociacemi pozorovanými v rámci naší studie mohou pravděpodobně stát i třetí proměnné, které předcházely užívání léků. Předchozí výzkum ukázal, že existují rozdíly před užíváním drog spojené s uživateli psychedelik (např. větší extroverze, vyšší úroveň spirituality), které mohou současně propůjčovat nižší šance na nepříznivé výsledky v oblasti duševního zdraví, jako je OUD33,34,35,36,37.
K námi pozorovaným asociacím mohou navíc přispívat demografické rozdíly spojené s užíváním psilocybinu a OUD. Naše post-hoc analýzy odhalily významné demografické rozdíly mezi uživateli psilocybinu, kteří zneužívali versus nezneužívali opioidy, ve všech námi hodnocených demografických dimenzích (rodinný stav, úroveň vzdělání, věk, pohlaví, rasa/etnicita a roční příjem domácnosti). Ačkoli jsme tyto demografické proměnné v našich analýzách zohlednili, jak již bylo uvedeno, je možné, že existují další demografické faktory, které jsme nemohli kontrolovat a které zprostředkovávají naše zjištění. Budoucí výzkum by měl podrobněji zkoumat, jak demografické rozdíly ovlivňují souvislosti mezi užíváním psilocybinu a nižší pravděpodobností OUD. Tato šetření mohou mít další přínos v identifikaci ochranných faktorů spojených se zmírněním OUD. A konečně, pokud tato šetření odhalí demografické rozdíly spojené s užíváním konkrétních psychedelických látek (tj. rozdílné populace, které užívají psilocybin oproti peyotlu), mohou tato šetření také objasnit, proč psilocybin - a žádná jiná klasická psychedelická látka - nepřináší nižší pravděpodobnost OUD.
Závěr
Tato studie opakuje zjištění Pisana et al., které spojuje klasická psychedelika se sníženou pravděpodobností výskytu poruchy užívání opioidů v širokém spektru diagnostických kritérií, ale upřesňuje, že tato souvislost existuje pouze u psilocybinu, nikoli u LSD nebo fenetylaminových psychedelik (meskalinu a peyotlu). K ověření, zda je tato souvislost příčinná, a k určení, které mediátory mohou být základem této souvislosti, bude zapotřebí provést budoucí klinické studie. Longitudinální studie by také měly posoudit, zda existuje příčinná souvislost mezi psilocybinem a OUD. Tyto studie mohou také poskytnout zásadní základní důkazy o souvislosti mezi psilocybinem a OUD a maximalizovat pravděpodobnost etických a bezpečných klinických studií, které posoudí léčebný potenciál této sloučeniny. Závěrem lze říci, že naše studie představuje postupný krok k lepšímu pochopení faktorů, které mohou zabránit poruchám způsobeným užíváním opiátů nebo je zmírnit.
Odkazy
1. Gomes, T., Tadrous, M., Mamdani, M. M., Paterson, J. M. & Juurlink, D. N. The burden of opioid-related mortality in the United States. JAMA Netw. Open 1, e180217 (2018).
2. Hser, Y.-I., Evans, E., Grella, C., Ling, W. & Anglin, D. Long-term course of opioid addiction. Harv. Rev. Psychiatry 23, 76–89 (2015).
3. Mattson, C. L. Trends and geographic patterns in drug and synthetic opioid overdose deaths—United States, 2013–2019. MMWR Morb. Mortal. Wkly. Rep. https://doi.org/10.15585/mmwr.mm7006a4 (2021).
4. Friedman, J. & Akre, S. COVID-19 and the drug overdose crisis: Uncovering the deadliest months in the United States, January–July 2020. Am. J. Public Health 111, 1284–1291 (2021).
5. Friedman, J. et al. Growing racial/ethnic disparities in overdose mortality before and during the COVID-19 pandemic in California. Prev. Med. 153, 106845 (2021).
6. Hawkins, J. D., Catalano, R. F. & Miller, J. Y. Risk and protective factors for alcohol and other drug problems in adolescence and early adulthood: Implications for substance abuse prevention. Psychol. Bull. 112, 64–105 (1992).
7. Lee, J. D. et al. Extended-release naltrexone to prevent opioid relapse in criminal justice offenders. N. Engl. J. Med. 374, 1232–1242 (2016).
8. Volkow, N. D. & Collins, F. S. The role of science in addressing the opioid crisis. N. Engl. J. Med. 377, 391–394 (2017).
9. Johnson, M. W., Hendricks, P. S., Barrett, F. S. & Griffiths, R. R. Classic psychedelics: An integrative review of epidemiology, therapeutics, mystical experience, and brain network function. Pharmacol. Ther. 197, 83–102 (2019).
10. Bogenschutz, M. P. & Johnson, M. W. Classic hallucinogens in the treatment of addictions. Prog. Neuropsychopharmacol. Biol. Psychiatry 64, 250–258 (2016).
11. Johnson, M. W., Garcia-Romeu, A., Cosimano, M. P. & Griffiths, R. R. Pilot study of the 5-HT2A R agonist psilocybin in the treatment of tobacco addiction. J. Psychopharmacol. 28, 983–992 (2014).
12. Krebs, T. S. & Johansen, P. -Ø. Lysergic acid diethylamide (LSD) for alcoholism: Meta-analysis of randomized controlled trials. J. Psychopharmacol. 26, 994–1002 (2012).
13. Garcia-Romeu, A. et al. Persisting reductions in cannabis, opioid, and stimulant misuse after naturalistic psychedelic use: An online survey. Front. Psychiatry 10, 955 (2020).
14. Argento, E. et al. Psychedelic use is associated with reduced daily opioid use among people who use illicit drugs in a Canadian setting. Int. J. Drug Policy 100, 103518 (2022).
15. Pisano, V. D. et al. The association of psychedelic use and opioid use disorders among illicit users in the United States. J. Psychopharmacol. 31, 606–613 (2017).
16. Jones, G. M. & Nock, M. K. Exploring protective associations between the use of classic psychedelics and cocaine use disorder: A population-based survey study. Sci. Rep. 12, 2574 (2022).
17. Jones, G. M. & Nock, M. K. Lifetime use of MDMA/ecstasy and psilocybin is associated with reduced odds of major depressive episodes. J. Psychopharmacol. 36, 57–65 (2022).
18. Jones, G. M. & Nock, M. K. Psilocybin use is associated with lowered odds of crime arrests in US adults: A replication and extension. J. Psychopharmacol. 36, 66–73 (2022).
19. Jones, G. M. & Nock, M. K. MDMA/ecstasy use and psilocybin use are associated with lowered odds of psychological distress and suicidal thoughts in a sample of US adults. J. Psychopharmacol. 36, 46–56 (2022).
20. Lumley, T. Survey: Analysis of Complex Survey Samples (2020).
21. American Psychiatric Association. Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV, Washington DC (1994).
22. Johnson, M. W. & Griffiths, R. R. Potential therapeutic effects of psilocybin. Neurotherapeutics 14, 734–740 (2017).
23. Nichols, D. E. Psychedelics. Pharmacol. Rev. 68, 264–355 (2016).
24. Bogenschutz, M. P. & Pommy, J. M. Therapeutic mechanisms of classic hallucinogens in the treatment of addictions: From indirect evidence to testable hypotheses. Drug Test. Anal. 4, 543–555 (2012).
25. Cunningham, K. A. & Anastasio, N. C. Serotonin at the nexus of impulsivity and cue reactivity in cocaine addiction. Neuropharmacology 76, 460–478 (2014).
26. Howell, L. L. & Cunningham, K. A. Serotonin 5-HT2 receptor interactions with dopamine function: Implications for therapeutics in cocaine use disorder. Pharmacol. Rev. 67, 176–197 (2015).
27. Gerak, L. R., Collins, G. T., Maguire, D. R. & France, C. P. Effects of lorcaserin on reinstatement of responding previously maintained by cocaine or remifentanil in rhesus monkeys. Exp. Clin. Psychopharmacol. 27, 78–86 (2019).
28. Kosten, T. R. & George, T. P. The neurobiology of opioid dependence: Implications for treatment. Sci. Pract. Perspect. 1, 13–20 (2002).
29. Garcia-Romeu, A., Griffiths, R. & Johnson, M. Psilocybin-occasioned mystical experiences in the treatment of tobacco addiction. CDAR 7, 157–164 (2015).
30. Beraldo, L. et al. Spirituality, religiosity and addiction recovery: Current perspectives. Curr. Drug Res. Rev. 11, 26–32 (2019).
31. Galanter, M. Spirituality and addiction: A research and clinical perspective. Am. J. Addict. 15, 286–292 (2006).
32. Grim, B. J. & Grim, M. E. Belief, behavior, and belonging: How faith is indispensable in preventing and recovering from substance abuse. J. Relig. Health 58, 1713–1750 (2019).
33. Erritzoe, D. et al. Recreational use of psychedelics is associated with elevated personality trait openness: Exploration of associations with brain serotonin markers. J. Psychopharmacol. 33, 1068–1075 (2019).
34. Johnstad, P. G. The psychedelic personality: Personality structure and associations in a sample of psychedelics users. J. Psychoact. Drugs 53, 97–103 (2021).
35. Lerner, M. & Lyvers, M. Values and beliefs of psychedelic drug users: A cross-cultural study. J. Psychoact. Drugs 38, 143–147 (2006).
36. Nour, M. M., Evans, L. & Carhart-Harris, R. Psychedelics, personality and political perspectives. J. Psychoact. Drugs 49, 182–191 (2017).
37. ter Bogt, T. F. M., Engels, R. C. M. E. & Dubas, J. S. Party people: Personality and MDMA use of house party visitors. Addict. Behav. 31, 1240–1244 (2006).
Informace o autorovi
Affiliations
-
Department of Psychology, Harvard University, 33 Kirkland St, Cambridge, MA, 02138, USA
Grant Jones
-
Yale University, New Haven, USA
Jocelyn A. Ricard
-
Teachers College, Columbia University, New York, USA
Joshua Lipson
-
Harvard University, Cambridge, USA
Matthew K. Nock
